Ranní modlitba

Modlitba může pomoci každému z nás nejen v nouzi ale celkově, v běžném životě. Vaše modlitba může mít osobní charakter, nemusí se jednat o klasickou modlitbu naučenou z kostela či náboženství....

Osobně se modlím několikrát denně, večer pak před spánkem s dcerou. Modlím se i před každou konzultací, terapíí a prací s vámi. Modlím se za zdárný proces a také výsledek, modlím se, aby vše probíhalo dle Božího plánu.

Při nedávné a "nenáhodné" návštěvě baziliky na Velehradě mě zaujala Ranní modlitba posledních optinskýc otců. Proto se s vámi o ni ráda podělím.

 
Pane, dej, abych s duševním pokojem přijímal všechno, co mně přinese tento den.
 
Dej, abych se ve všem úplně odevzdal do Tvé svaté vůle, každou hodinu tohoto dne mě ve všem uč a podepři.
 
Všechny zprávy, které během dne obdržím, mě nauč přijímat s pokojnou myslí a pevným přesvědčením, že ve všem je Tvá svatá vůle.
 
Ve všem, co dělám a ve všem, co říkám, veď moje myšlenky a city.
 
Ve všech neočekávaných situacích nedopusť, abych zapomněl, že všechno jsi seslal Ty.
 
Nauč mě jednat přímo a rozumně s každým členem rodiny, abych nikoho nezarmoutil a nikomu neublížil.
 
Pane, dej mi překonat tíhu nového dne a zvládnout všechny události v jeho průběhu.
 
Veď mou vůli a nauč mě modlit se, doufat, věřit a odpouštět.
 
Amen.
 
Kdo jsou tito starci? Optinská poustevna je dodnes významným centrem ruské pravoslavné duchovnosti. Najdeme ji nedaleko městečka Kozelsk v oblasti Kaluga na jihozápad od Moskvy.
Starec, řecky gérontas, je charakteristickou postavou pravoslavného mnišství. Nemusel vůbec být starý, šlo o člověka vyzrálého v duchovních otázkách, schopného vést druhé k nalezení spásy. Nejčastěji byl starcem mnich obdařený duchovním vhledem, tj. moudrostí, kterého mniši i lidé ze světa přijímají jako svého duchovního rádce a vůdce. Starec nemusel být knězem a k vedení lidí neměl zvláštní pověření kromě toho, které získal přímou inspirací Ducha svatého. Tradice starectví byla převzata od egyptského mnišství sv. Antonia Velikého přes Antonia Pečerského do Kyjeva a odtud do dalších slovanských klášterů.
Poustevna v Optině se stala centrem duchovního rozkvětu Ruska na konci 18. století. Prostý, ale vzdělaný mnich Paisij Veličkovský (1722–1794) se plně oddal mnišskému životu a revidoval překlady knih dávných asketů prvních století křesťanství, jako byli Izák Syrský, Makárius egyptský, Jan Klimak aj. O umění duchovního zápasu pak poučoval své četné učedníky. Jeho žáci se ve 20. letech 19. století přestěhovali z Roslavských lesů do Optinské poustevny a pokračovali v jeho díle i za hranicemi Ruska, např. v dnešní Moldávii.